Šťastný osud iPhonu
Napsal: čtv bře 22, 2012 4:16 pm
Ahoj všem.
Dnes se mi stal vcelku nepříjemný zážitek. Byl jsem služebně v Ostravě a po zaparkování u benzinky jsem přebíhal velmi rušnou čtyřproudovou silnici k obchodu, kde jsem potřeboval cosi vyřídit.
Byla to samozřejmě z mé strany hloupost, poněvadž jsem přebíhal mimo přechod, o to rychlejší bylo mé přeběhnutí. V obchodě jsem vše vyřídil a v klidu, tentokrát řádně po přechodu jsem šel zpět k autu. Nasedl jsem a v klidu dojel zpět do Orlové, kde pracuji a bydlím. V autě jsem sáhl do pouzdra za opaskem pro iP, ale ono nic.
Říkal jsem si, asi zapadl mezi sedadla. Prozvonil jsem své číslo ze služebního mobilu a nic. V tom už to přestala být legrace. Stále jsem doufal, že jej mám třeba v kanceláři, ale ani tam nic. Jediné co mne napadlo, že mi mohl vypadnout z pouzdra při tom mém jelením běhu přes silnici v Ostravě. Už jsem se s iPhonem začal loučit a uvažoval, kde vezmu 15 klacků na nový.
Sedl jsem do auta a fofrem jel zpátky. Mezi tím jsem ještě telefon několikrát prozvonil a poslal na něj SMS, jestli jej někdo nenašel, že nabízím odměnu. Dorazil jsem zpět na místo a očima urputně hleděl na onu silnici, jestli jej někde nuvidím, byť třeba rozježděný na mraky, alespoň bych měl jistotu.
Přešel jsem silnici na druhou stranu a stále nic neviděl. Už jsem to chtěl zabalit, když na mne u patníku na krajnici silnice mrklo stříbrné jabko. S trochou obavy o stav telefonu jsem se pro něj sehnul a byl jsem štěstím bez sebe. Kromě malého ťukanečku na hliníku byl zcela v pořádku.
To, že mi iPhone vypdnul tak šťastně, že neležel uprostřed silnice, jakož i to, že si telefonu nevšimnul nějaký poberta považuji za zázrak. Určitě si představíte, jak jsem byl štěstím bez sebe. Hned jsem si říkal, že se musím o zážitek podělit a požádat, aby jste v případě, že jste se svým jablkem zažili něco podobného se ŠŤASTNÝM koncem, napsali váš příběh zde.
Podotýkám, že jsem byl majitelem cca 25 telefonů a žádný jsem nikdy neztratil. Jsem rád, že tomu tak je i po dnešním hektickém dni
Dnes se mi stal vcelku nepříjemný zážitek. Byl jsem služebně v Ostravě a po zaparkování u benzinky jsem přebíhal velmi rušnou čtyřproudovou silnici k obchodu, kde jsem potřeboval cosi vyřídit.
Byla to samozřejmě z mé strany hloupost, poněvadž jsem přebíhal mimo přechod, o to rychlejší bylo mé přeběhnutí. V obchodě jsem vše vyřídil a v klidu, tentokrát řádně po přechodu jsem šel zpět k autu. Nasedl jsem a v klidu dojel zpět do Orlové, kde pracuji a bydlím. V autě jsem sáhl do pouzdra za opaskem pro iP, ale ono nic.
Říkal jsem si, asi zapadl mezi sedadla. Prozvonil jsem své číslo ze služebního mobilu a nic. V tom už to přestala být legrace. Stále jsem doufal, že jej mám třeba v kanceláři, ale ani tam nic. Jediné co mne napadlo, že mi mohl vypadnout z pouzdra při tom mém jelením běhu přes silnici v Ostravě. Už jsem se s iPhonem začal loučit a uvažoval, kde vezmu 15 klacků na nový.
Sedl jsem do auta a fofrem jel zpátky. Mezi tím jsem ještě telefon několikrát prozvonil a poslal na něj SMS, jestli jej někdo nenašel, že nabízím odměnu. Dorazil jsem zpět na místo a očima urputně hleděl na onu silnici, jestli jej někde nuvidím, byť třeba rozježděný na mraky, alespoň bych měl jistotu.
Přešel jsem silnici na druhou stranu a stále nic neviděl. Už jsem to chtěl zabalit, když na mne u patníku na krajnici silnice mrklo stříbrné jabko. S trochou obavy o stav telefonu jsem se pro něj sehnul a byl jsem štěstím bez sebe. Kromě malého ťukanečku na hliníku byl zcela v pořádku.
To, že mi iPhone vypdnul tak šťastně, že neležel uprostřed silnice, jakož i to, že si telefonu nevšimnul nějaký poberta považuji za zázrak. Určitě si představíte, jak jsem byl štěstím bez sebe. Hned jsem si říkal, že se musím o zážitek podělit a požádat, aby jste v případě, že jste se svým jablkem zažili něco podobného se ŠŤASTNÝM koncem, napsali váš příběh zde.
Podotýkám, že jsem byl majitelem cca 25 telefonů a žádný jsem nikdy neztratil. Jsem rád, že tomu tak je i po dnešním hektickém dni